Vítejte na stránkách chatu klokánka
disney stranky
55012331.jpg

ČEKÁME DVOJČATA

U lidského rodu je obvyklý porod jednoho plodu – jedinčete, stejně jako u rodu lidoopů a řady vyšších savců. Vícečetná těhotenství jsou častější u mnohorodiček mezi 30. až 40. rokem.Výskyt je podmíněn rasově: nejnižší je u žluté rasy (0,6 %), vyšší u bílé (1 až 1,2 %), nejvyšší u černé (2 až 3 %). Celosvětově je v poslední době zaznamenáván zvyšující se výskyt vícečetných těhotenství v důsledku léčby ženské neplodnosti vyvoláváním ovulací léky. Jen s výhradou dnes platí tzv. Hellinův zákon, podle kterého je prevalence dvojčat jednou na 80 až 85 porodů = 801, trojčat 802, čtyřčat 803,výjimečně paterčat 804. V literatuře jsou zaznamenány porody sedmerčat, samozřejmě předčasné.

Dva plody se vyvíjejí buď z jednoho vajíčka, které se ve fázi raného embryonálního období rozdělí, dvojčata jsou jednovaječná, jsou stejného pohlaví, mají společnou placentu, mají stejný dědičný základ, tedy i konstituci, skupinu krve atd. Takových jednovaječných dvojčat je 25 % z celkového počtu těhotenství s dvěma plody, stejně u všech ras.

Nebo se dva plody vyvinou po oplození dvou vajíček, která mohou být z téhož folikulu nebo dvou různých folikulů – z téhož či každé z jiného vaječníku. Mohou být stejného, nebo rozdílného pohlaví. Taková jsou dvouvaječná.

Vzhledem k tomu, že dvojvaječná dvojčata se rodí při četnější ovulaci, jejich počet v posledních letech stoupá, zejména díky používání antikoncepce, která způsobuje častější ovulaci. Jednovaječná dvojčata se rodí zhruba ve 4 z 1000 porodů, zatímco dvojvaječná se rodí různě podle různých etnických skupin a věku matky. Mladší ženy (do 20) mají méně dvojvaječných dvojčat (asi 3 z 1000), zatímco ženy ve věku 35 až 40 let mají dvojvaječná dvojčata častěji (14 z 1000).

Dvojvaječná dvojčata se vyvíjejí snáze než jednovaječná, protože každé z nich má svoji vlastní placentu a nemohou „ukrást“ výživu jeden druhému (což se může stát u jednovaječných dvojčat, která část placenty sdílejí). Většinou mají dvojvaječná dvojčata různou porodní váhu, což není překvapující, protože se vlastně jedná o dvě samostatná těhotenství.

Zajímavé je rozložení pohlaví. Zatímco jednovaječná jsou vždy identického pohlaví, u dvouvaječným mírně převyšuje četnost ženského pohlaví, přičemž procentuálně je nejčastější kombinace 2x děvče, potom 2x kluk a kombinace chlapec-děvče je nejméně častá.

Co se týče placenty a obalů plodu, může docházet k různým kombinacím. Například můžete mít dvě miminka, dvě placenty a dva plodové obaly. Můžete mít také dvě miminka, jednu placentu a dva plodové obaly apod.

Tři a více plodů se vyvíjí ze dvou nebo tří vajíček, více plodů v různých kombinacích dvouvaječných a jednovaječných.

Samostatnou kapitolou je těhotenství po IVF. Optimální je přenos 2 embryí a v případě výskytu trojčetného či dokonce více-četného těhotenství je nutno pečlivě vážit možnost provedení selektivní redukce na maximálně dvoučetnou graviditu.Redukce vícečetného těhotenství – je výkon prováděný na konci I. trimestru, který snižuje počet vyvíjejících se plodů na požadované 2 až 1 plod, s cílem dosažení co nejdelšího gestačního stáří a redukovat spolu s tím i všechna rizika spojená s porodem dítěte o velmi nízké porodní hmotnosti. Riziko ztráty celé gravidity po tomto výkonu nepřesahuje obvykle 5%, je však významně nižší oproti riziku pro plody i matku v případě dalšího současného vývoje všech plodů v děloze. Provedení nemá nic společného s technikou běžného umělého přerušení těhotenství. zhruba průběhu třetího měsíce těhotenství se pod kontrolou ultrazvuku (podobně jako u amniocentézy) tenkou jehlou do plodové vody nežádoucího embrya vstříkne chlorid draselný který vede k zástavě srdce. embryo, které má v té době asi 5 cm, se do konce těhotenství kompletně vstřebá. Technicky nepříliš náročný výkon, ovšem komplikovaný j spíše eticky. je to náročné rozhodnutí a stejně jako u interrupce se respektuje přání těhotné ženy.

Plody jsou v děloze uloženy ve 45 % v poloze podélné hlavičkou, ve 35 % jeden v poloze podélné hlavičkou, druhý též podélné, ale pánevním koncem, v 9 % je jeden plod v poloze podélné, druhý v příčné a v 1 % jsou oba plody v poloze příčné.

Při vícečetném těhotenství se děloha zvětšuje rychleji než při jednom plodu. V raném těhotenství bývá častější zvracení a ptyalismus, v pozdním těhotenství je častější pozdní gestóza (5krát oproti těhotenstvím s jedním plodem), chudokrevnost, vznik křečových žil, těhotné trpí dýchacími obtížemi a únavností. Při vyšetření je shledáno objemné břicho, kulovitá děloha větší, než odpovídá délce těhotenství, jsou v ní hmatné 3 velké části, poslechově jsou zjišťovány dvoje ozvy (obvykle s různou frekvencí. Mezi místy maximální slyšitelnosti je zřejmá interference – střídavé mizení slyšitelnosti. Diagnózu potvrdí vyšetření ultrazvukem.

I když se klinická diagnostika dvojčat jeví snadnou, bývala donedávna rozpoznána před přijetím k porodu jen v jedné polovině a u jedné třetiny bývala existence druhého plodu rozpoznána až po porodu prvního dvojčete (dvojčete A). Dnes, v podmínkách ultrazvukového screeningu, se takové situace nevyskytují, dvouplodé těhotenství je rozpoznáno při prvním vyšetření ultrazvukem.

Víceplodá těhotenství jsou riziková a kromě obtíží, které působí těhotným, je vysoké riziko předčasných porodů a porodních komplikací. Proto jsou těhotné s dvěma a více plody preventivně hospitalizovány, nejpozději od 32. týdne gravidity až do porodu, a to i když nemají obtíže. Tělesným klidem, tlumením pohotovosti dělohy ke stahům je tak možno prodloužit trvání těhotenství, oddálit předčasný porod, a tím zabezpečit větší životaschopnost plodů po narození.

Jak se vícečetné těhotenství zjistí ?
Jen asi 3% mnohočetných těhotenství zůstává neobjeveno až do porodu. Dvojčata je možné na ultrazvuku spatřit asi v 8.týdnu těhotenství, protože je však riziko potratu mnohem vyšší než při "jednoduchém" těhotenství, lze diagnózu životaschopných dvojčat určit jen stěží dříve než na začátku druhého trimestru, tedy asi ve 12.-14. týdnu. Může se stát, že jeden zárodek v ranné fázi zanikne, přestane se vyvíjet nebo odumře. v takovém případě se většinou zárodek vstřebá a ten který přežil, ,se nadále vyvíjí. když se t o stane v prvním trimestru, většinou se nemusíte bát, protože to nevede k žádným komplikacím, pokud by však k tomu došlo později, může to být problém Upozornit na možné mnohočetné těhotenství mohou i neobvykle zvýšené hladiny hormonů, toto vyšetření se u nás provádí u všech těhotných žen cca okolo 16.týdne těhotenství, jedná se o tzv. triple test.

U jednovaječných dvojčat, která mají jednu společnou placentu (25% jednov. dvojčat má placentu každý svou), může asi v 10-15% dojít k tzv. Transfůznímu syndromu dvojčat (Feto-fetální transfůze). To znamená, že se mezi cévami v placentě vytvoří tzv. spojky a dojde k propojení obou krevních oběhů dvojčat. Krev se přelévá od jednoho plodu k druhému. Jedno z dvojčat (příjemce) tedy dostává velké množství krve. Tím je přetěžováno, začne více vylučovat, kolem plodu se vytváří více plodové vody, zvyšuje se jeho krevní tlak a tím může dojít k srdečnímu selhání plodu. Druhé dvojče (dárce) zase nedostává prakticky žádnou krev, je proto o dost menší a chudokrevné, má velmi nízký krevní tlak, vylučuje méně, plodová voda se tvoří méně až vůbec. Léčba se provádí amnioredukcí, což je doslova "odpouštění" nadbytku plodové vody příjemce. Těhotné jsou neustále sledovány a v případě významného zhoršení stavu plodů se porod vyvolá dříve.
418PXMHZ6JL__SL500_AA280_.jpg

POROD DVOJČAT

Jaké komplikace mohou nastat ?
Vícečetné těhotenství je opravdu považováno za rizikovější než jednočetná gravidita. Častěji může dojít k zvýšení krevního tlaku v těhotenství, předčasnému porodu, opoždění růstu jednoho nebo druhého plodu ( hypotrofie ), k tzv. twin to twin syndromu ( tj. jeden plod "ubírá" živiny druhému a dochází k výraznému opoždění v jeho růstu ) .

Jakým způsobem probíhá porod ?
Dnes tvoří četnost porodů císařským řezem cca 50% porodů u dvojčat, a tato četnost se dále snižuje. Vedení porodu však závisí na mnoha okolnostech včetně polohy miminek, a dalším průběhu vlastního porodu. Vaginální porod je možný u dvojčat, která jsou obě dolů hlavičkou, případně kdy první dvojče ( dvojče, které je uloženo v pánvi níže ) je uloženo hlavičkou a druhé dvojče koncem pánevním. Porod císařským řezem je nutný, pokud je jedno z dvojčat uloženo v děloze v poloze příčné, případně pokud je dvojče první uloženo dolů koncem pánevním a druhé hlavičkou čímž dochází k tzv. kolizní poloze dvojčat. Pokud má jedno z dvojčat váhu nižší než 1500 gramů, rodí se bez ohledu na polohu císařským řezem. tato situace je typická hlavně pro předčasné porody - např. pokud přijde těhotná ve 28.týdnu, bez ohledu na to , zda jsou děti hlavičkou dolů, rodí se císařským řezem. přijde-li však ve 32.týdnu a obě děti jsou hlavičkou dolů a váží kolem 1800-2000 gramů, může porodit spontánně.

Dvojčata by se měla porodit do 38,ukončeného týdne, ať už to bude plánovaným císařským řezem u jiných poloh než hlavičkou nebo případně vyvolat porod, neporodí-li žena do ukončeného 38. týdne. 38, týden je něco jako "termín" u jednočetného těhotenství, po tomto týdnu dramaticky stárne u dvoučetných gravidit placenta, takže je nutné porodit. U jednovaječných dvojčat se společnou placentou se vždy rodí císařským řezem, bez ohledu na polohu, nejpozději ve 36. týdnu.

 

Jedna nebo dvě placenty?

Pokud mají děti dvě placenty, mohou být dvoj či jednovaječná ( u jednovaječných dvojčat vzniká tato situace proto,že se v samém úvodu zárodek rozdělí na dvě identické části ). Pokud mají dvojčata jednu placentu, jsou VŽDY JEDNOVAJEČNÁ.
Jednoduše - model nekomplikovaných těhotenství dvojčat :
Pokud mají dvojčata dvě placenty ( mohou být jedno i dvojvačená ) , rodíme spontánně jedině tehdy, když jsou obě děti hlavičkou a to ještě existuje řada vyjímek, kdy se nakonec stejně kloníme k císařskému řezu. Doslova, byť náznak odchylky do normy = spíše cís.řez, bez ohledu na polohy dětí. ( Např. růstový rozdíl mezi dvojčaty více jak 500g,závažná přidružená choroba matky, je-li jedno z dvojčat menší jak cca 1500g a mnoho dalších ). Všechny ostatní konstelace poloh jsou důvodem k plánovanému císařskému řezu cca v 38.-39.ukončeném týdnu těhotenství. Těhotenství dvojčat s dvěma placentami by vůbec nemělo překročit 39.ukončený týden ( 39+0 ) , po této době velmi rychle "stárne" placentární funkce,výrazně stoupá i riziko pro matku - hypotonie děložní ( riziko smrtelného krvácení z dělohy z poruchy zavinování dělohy, která byla již enormě rozepjatá velkými plody ) .
Pokud se jedná o těhotenství s jednou placentou, existují ještě podvarianty s věma jednotlivými oddělenými vaky blan - amniální vaky ( monochoriální biamniální dvojčata ) a společným jedním vakem blan ( monochoriální monoamniální ). Podvariantou druhého jmenovaného případu jsou srostlice ( monstra duplicia ) ,která by vůbec neměly být "rozena", ale potracena - je to jednoznačný příklad selhání předporodní péče - srostlá dvojčátka by se měly včas odhalit ultrazvukem kolem 20.týdne a těhotenství ukončit do 23.týdne.Proto také zprávy o srostlých dvojčatech slýcháme z oblastí, kde těhotné neabsolvují řádnou péči, kvalitní UZ vyšetření a přístroj je musí odhalit.
Monochoriální monoamniální dvojčátka se rodí VŽDY cís.řezem v 35.týdnu nejpozději. Monochoriální biamniální dvojčátka se rodí cís.řezem v 36.týdnu nejpozději. V obou skupinách významně roste riziko náhlého úmrtí jednoho či obou plodů po výše uvedených týdnech - je doslova "obrovské" proti např. jednočetným těhotenstvím po termínu. Příčiny bohužel neznáme - nejspíše tkví ve velmi komplikovaných změnách na úrovni placenty, mechanismus spočívá zřejmě v obrovských změnách tlaku krve na úrovni placenty mezi oběma plody v pokročilém těhotenství a v nerovnoměrné distribuce krve mezi plody.

Spontánní porod je na rozdíl od porodu jednoho dítěte „jiný“, je rizikový. Miminka musejí být po celou dobu kontinuálně monitorována. Výhodou je využití epidurální analgezie, která relaxuje dobře pánevní dno, a tedy „udělá“ více místa v pánvi.

Na rozdíl od jednočetného těhotenství, kde není nutný preventivní nástřih hráze, u porodů dvojčat se v České republice provádí (z důvodu „většího prostoru pro vybavení plodů“).

I podle statistiky jsou na tom plody „A“ lépe než plody „B“, ty bývají často ohroženy nedostatkem kyslíku. Proto je vždy porod dvojčat bedlivě monitorován.

Platí, že u porodu dvojčat by měl být přítomen i druhý zkušenější lékař. Jednoduše řečeno, kolik plodů, tolik porodníků a pediatrů, tedy 2 porodníci a 2 pediatři, zároveň je vhodný anesteziolog, aby se mohly rychle vyřešit případné komplikace.


Jak jsou miminka v děloze uložena ?
Uložení plodů v děloze určuje také vedení porodu ( vaginální nebo císařským řezem - viz výše ). Asi ve 40% jsou uložena obě dvojčata hlavičkou dolů, v dalších 30% je první dvojče uloženo dolů hlavičkou a druhé koncem pánevním. Další polohy mohou být například uložení obou plodů dolů koncem pánevním, příčná poloha jednoho nebo druhého dvojčete.

Vaginální porod
Vaginální porod dvojčat probíhá prakticky stejně jako porod jednoho miminka. Rozdíly tu ale jsou. Vlastní porod dvojčat ( tzv. druhá doba porodní ) probíhá v klasické gynekologické poloze a rutinně se provádí nástřih hráze ( episiotomie ). Po porodu prvního dvojčete by mělo být druhé dvojče porozeno do 15 minut. Po porodu plodu A se nerodí placenta, pupečník se podváže a nechá se volně viset z pochvy a rodí se teprve plod B. Ten by měl být porozen co nejdříve, protože hrozí předčasné odlučování lůžka. Během této doby je druhé dvojče pečlivě monitorováno a případně jeho poloha ověřena ultrazvukem. Porod druhého dvojčete je obvykle už snazší. jen zřídkakdy se stane, že druhý plod je nutné porodit císařským řezem, většinou jen v případě, že změnil polohu nebo vstupuje do pánve atypicky.

Porod císařským řezem
Velkou roli, jak již bylo zmíněno hraje poloha dvojčat. Mezi další důvody k císařskému řezu může patřit akutní zvýšení krevního tlaku ( např. tzv. preeklampsie), předčasné odlučování placenty a další. Asi 3-4% tvoří samostatná skupina, kdy se první dvojče narodí vaginálně a druhé císařským řezem. Tento se provádí v případě akutně vzniklých komplikací při porodu vaginálním jako je například výhřez pupečníku, předčasné odloučení placenty, akutní hypoxie druhého dvojčete ( tj. snížení zásobování miminka kyslíkem ). Nezralost
Více než polovina dvojčat je porozena před 37.týdnem těhotenství.

Tabulka přibližné doby porodu dle četnosti těhotenství:

1plod 40. týden
2 plody 36.týden
3 plody 33. týden
4 plody 29.týden
5 plodů 26.týden

Porodu dvojčat se ve většině případů nastávající maminky nemusejí bát...

„Pokud to budou opravdu dvojčata, tak se snad zblázním,“ říkají si některé maminky, když se dozvědí, že se v jejich bříšku místo jednoho dítěte zabydlela dvě. V první chvíli je možná ani nenapadne řešit praktické otázky, jako jsou dva kočárky, malý výtah, spousta oblečení a vybavení, na které se jim snad ani nebude dostávat peněz a energie. Spíš je zpočátku nejvíc zajímá, zda jejich děti a nakonec i je samotné nečekají nějaké zdravotní problémy, zda budou schopny děti v pořádku donosit.

Vzájemné polohy

To, jak je dítě v děloze „uloženo“, je velmi důležité. Na první pohled to vypadá, že to má jedno miminko mnohem jednodušší. A dvě děti? Pro dvojčata platí, že mohou být v děloze uložena v různých vzájemných polohách...
„Obvykle jsou oba plody uložené podélně, to znamená, že je dole buď hlavička, nebo zadeček,“ říká doktor Roman Chmel. „Pro orientaci se plod níže položený (tedy vlastně ten, který půjde ven z bříška dříve) označuje písmenem A a ten druhý jako B. Proto například říkáme, že plod A je v poloze podélné hlavičkou a plod B je v poloze podélné koncem pánevním. Kombinací poloh, postavení a naléhání obou plodů může být ovšem nepoměrně více. Plod A je obvykle v poloze podélné hlavičkou nebo koncem pánevním, ale plod B může být uložen jak podélně (hlavičkou nebo koncem pánevním), tak i šikmo nebo příčně nad plodem A. Obraty zevními hmaty se u dvojčat neprovádějí, riziko spojené s takovými pokusy je poměrně velké.“

Může být jedno výrazně větší než druhé, nebo je jejich hmotnost vždycky přibližně stejná?

Podle doktora Chmela porodní hmotnost závisí na dvou základních momentech. Na kvalitě výživy obou plodů jednou (společnou - monochoriální) či dvěma (každý plod má jednu = bichoriální dvojčata) placentami a na takzvaném stáří těhotenství v době porodu. „Dvojčata narozená v 32. týdnu gravidity mají porodní hmotnost obvykle kolem 2000 gramů, kdežto dvojčata narozená ve 36. týdnu mají zpravidla více než 2500 gramů.
Významnou roli má ovšem i konstituce těhotné, žena menšího vzrůstu obvykle nerodí velké děti. Převážná většina dvojčat má hmotnost přibližně stejnou. Pokud se liší, je to obvykle z důvodů schopnosti jedné společné placenty či některé ze dvou samostatných placent vyživovat jeden plod méně než druhý. Rozdíl v hmotnosti může mít i některé závažnější vzácnější příčiny, například vrozenou srdeční vadu jednoho z plodů.

Je příprava na porod dvojčat stejná, jako je tomu u jednoho dítěte?“
„Příprava na porod dvojčat se pro maminku liší pouze v poučení o průběhu celého samovolného porodu a zejména o samotné druhé porodní době, kdy je zapotřebí aktivní účasti uvědomělé a dobře teoreticky připravené rodičky. Ale je samozřejmě vhodné, aby porodníci měli u dvojčat vždy dost času na dobrou přípravu,“ říká MUDr. Chmel. „Dobrá příprava spočívá hlavně v rozhodnutí o taktice vedení porodu na základě provedených vyšetření, a to zejména ultrazvuku, který ověří nejen polohu, ale i rozměry plodů. Pokud se tedy rozhodnete pro tu či onu porodnici, stavte se v tamější prenatální poradně ještě v období klidu a ne až s kontrakcemi. Váš gynekolog vás do porodnice jistě včas odešle. A kdy to bude? To závisí na mnoha faktorech – patří k nim stupeň otevření děložního hrdla, předčasné stahy, známky nerovnoměrného růstu (jedno může být menší než druhé) apod. Obvyklé období první návštěvy prenatální poradny v porodnici bývá kolem 34. týdne těhotenství.“

„Spontánní porod dvojčat se opravdu příliš neliší od porodu jednoho dítěte,“ zdůrazňuje doktor Chmel. „Většina porodnic je dnes vybavena takovým kardiotokografem, který je schopen snímat srdeční frekvenci obou plodů. U dvojčat je vždy třeba větší opatrnosti a předvídavosti, porodníci se zpravidla snaží o pozvolný průběh porodu. Příroda to obvykle zařídí s malým přispěním lékaře dobře i sama. Proces otevírání děložního hrdla bývá často pomalejší, protože děložní stahy jsou vzhledem k příliš rozepjaté svalovině dělohy obvykle slabší. V takových případech je třeba mírné podpory kontrakcí pomocí medikamentů. Pokud vám tedy porodník nabídne u dvojčat porod přirozenými cestami, nebojte se žádného hororu. Někdy mám dojem, že nastávající maminky přicházejí do porodnic již ‚rozhodnuty‘ pro císařský řez, protože to říkaly kamarádky. Tak tento způsob přípravy na porod opravdu není nejšťastnější a lékař má s takto ‚připravenou‘ rodičkou nezáviděníhodnou pozici: jen těžko vysvětlíte již přesvědčenému člověku, že váš názor je sice opačný, ale zároveň správný a sledující váš prospěch.“

Které dítě vychází při fyziologickém porodu jako první a která poloha je pro fyziologický porod nejlepší a za jak dlouho se rodí druhé dítě po prvním?
„A se rodí jako první, je níže uložený, a B následuje až po něm. Pro samovolný porod je asi nejlepší situace, kdy jsou oba plody v poloze podélné hlavičkou. Při dobrém monitorování srdeční akce plodu B lze říci, že časový odstup porodů obou plodů není vůbec důležitý. Pokud víme, že se má ‚béčko‘ v děloze stále dobře, můžeme čekat poměrně dlouho, než se ono ‚prodere‘ na svět. V praxi se plody B rodí většinou za několik málo minut po prvním novorozeněti.“

Císařský řez na plod B se provádí buď pro známky ohrožení nedostatkem kyslíku, nebo v situaci, kdy se plod B dostane například do polohy příčné a nedaří se jej ‚zrektifikovat‘, tj. dostat do polohy podélné, která je základní podmínkou porodu přirozenými cestami.“ A jak dlouho může porod dvojčat trvat? Jak moc se může druhé dítě „loudat“, aniž by to bylo pro ně či matku nebezpečné?
„Časové omezení porodu dvojčat neexistuje. Samozřejmě se snažíme vést porod aktivně tak, abychom dobu celého porodu zkrátili na minimum. Jak jsme si již řekli, časový odstup porodu plodu B je pro něj (ale i pro matku) při kvalitním monitorování nedůležitý. Může být jedno dvojče starší a jedno mladší. Všechno je teoreticky možné, ale s takovou eventualitou se v praxi opravdu nesetkáváme.“

Komplikace

„Komplikace hrozí u jakéhokoli samovolného i operačního porodu, porod dvojčat nevyjímaje. Pečlivým předporodním vyšetřením a kvalitní teoretickou přípravou se ovšem riziko vzniku komplikací během porodu minimalizuje. Základem úspěchu je stanovení správné taktiky vyplývající z polohy, velikosti a zralosti obou plodů. Ale proč zdůrazňovat komplikace? Milé maminky, nemějte strach. Pro porodníky není porod dvojčat ničím tak raritním a komplikovaným, aby to nezvládli. Opak je pravdou. Pokud je spontánní porod jednoho plodu pod 100% kontrolou, tak porod dvojčat je pod kontrolou minimálně 110%. A co už může být větší zárukou úspěchu?“

Obtížný porod dokáže maminku hodně unavit. Ale i když jí většinou nezbývá příliš mnoho energie, touží po tom, aby si mohla miminko pohladit a polaskat. Takový kontakt přispívá navíc i k rozvíjení pouta, které se mezi maminkou a dítětem započalo vlastně už na počátku těhotenství. To je také jeden z důvodů, proč mamince pokládají miminko na bříško. Pokud ji nebo děti nepostihly nějaké komplikace, je postup stejný i u dvou dětí. „Byly spolu v děloze a budou spolu i nadále, nejen na bříšku maminky po porodu.“ konstatuje MUDr. Roman Chmel.

Obrázky a citáty pro vkládání na webové stránky

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (9479 | 35%)
Ne (9189 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one