Vítejte na stránkách chatu klokánka
disney stranky

Výživa v těhotenství

  
Důraz na správnou výživu se dnes dostává do popředí zájmu  nejen nastávajících maminek, ale i široké veřejnosti. Správná a vhodná výživa je totiž jedním z faktorů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit průběh těhotenství a zdravotní stav novorozence. Negativní účinky na plod způsobené nesprávnou výživou v těhotenství se sice mohou projevit ještě před porodem či v době porodu, někdy se však důsledky těchto negativních vlivů mohou projevit až v dospělosti.

Změny ve výživě u těhotné spočívají především ve změně v látkové přeměně (metabolismu) živin, minerálů, vitamínů i stopových prvků. Kalorické potřeby plodu jsou výrazně nižší než u dospělého člověka, a to pouhých 300 kcal denně. Průměrný energetický příjem těhotné by se měl pohybovat kolem 2400 kcal denně. Přijímání většího, nebo naopak menšího počtu kalorií, by mohlo být pro vývoj plodu nebezpečné.

Pro orientační kontrolu přiměřeného energetického příjmu těhotné ženy obvykle stačí pravidelná kontrola váhy, a to každý týden ve stejnou denní dobu a ve stejném oblečení. Ženy s nadváhou, ženy podvyživené a těhotné ženy s vícečetným těhotenstvím (dvojčata, trojčata, atd.) by se však měly průběžně radit s lékařem.

Strava těhotné ženy by měla být pravidelná a vyvážená, bohatá na vitamíny a minerály. Měla by obsahovat dostatek ovoce a zeleniny. Zapomínat by se nemělo ani na potraviny bohaté na vlákninu. Pokud žena zvolí vyváženou stravu, je to pro její dítě ten nejzdravější start do života. Vyvážená strava podporuje jeho správný růst a vývoj mozku. Nadměrné množství tuků a cukru však neprospívá ani ženě, ani ještě nenarozenému dítěti.

Základní složky výživy:

Bílkoviny (proteiny) jsou stavebními kameny lidských buněk. Proto jsou důležité i pro vývoj plodu. Jejich denní příjem by měl činit 60 až 75 g. Ty jsou obsaženy zhruba v 180 – 250 g masa. Upřednostňovat by se mělo maso z ryb, drůbeže, libové hovězí nebo telecí. Na bílkoviny je také bohaté mléko, luštěniny a cereálie. V dnešní době obsahuje vyvážená strava dostatečné množství bílkovin. Přesto existují ženy, kde je příjem bílkovin omezen. Jsou to makrobiotičky a veganky (kterým také ve stravě chybí dostatek jódu, vápníku, vitaminu B12 a železa), anebo ženy s nízkým socioekonomickým zázemím, ženy drogově závislé a ženy s těžkým celkovým onemocněním,
Pokud je těhotná žena vegetariánka nebo drží-li nějakou speciální dietu, měla by v optimálním případě těhotenství plánovat a nejlépe se ještě před otěhotněním poradit se specialistou. Je třeba zdůraznit, že výrazně jednostranná strava může mít na průběh těhotenství negativní vliv.

Tuky (lipidy) jsou širokou skupinou látek. Některé z nich jsou nepostradatelné, jiné naopak škodlivé. V těhotenství hrají velkou roli takzvané esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Tyto mastné kyseliny si žena nedokáže vytvářet, a proto je musí v dostatečné míře přijímat potravou. Potřeba tuků se mění podle individuální váhy a stupně fyzické aktivity těhotné ženy. Průměrný denní příjem by měl činit 70 g. Omezení by se mělo týkat především živočišných tuků.
Těhotná žena si může dovolit jíst denně vejce či sýr, občas si může dopřát i steak. Je lepší konzumovat libové maso, jako je drůbeží bez kůže, nízkotučné mléčné výrobky apod.

Cukry (sacharidy)jsou součástí glukózy, škrobů a vláknin a jsou hlavním zdrojem energie. Kryjí polovinu a často dokonce valnou většinu energetické potřeby člověka, a to zpravidla z 50 – 80 %. Těhotná žena by měla přijímat sacharidy převážně ve formě škrobů, které jsou obsaženy v bramborech, v obilovinách, kořenové zelenině. Tyto potraviny obsahují vysoké zastoupení tzv. nestravitelných sacharidů, které jsou odolné vůči štěpení trávicími šťávami. Ke štěpení dojde teprve až v tlustém střevě. Sacharóza (řepný cukr) by měla tvořit méně než jednu pětinu celkového množství přijímaných sacharidů.

Vitamíny jsou látky, které jsou velmi důležité pro lidský organismus. Některé z nich si lidský organismus nedokáže vytvořit, a proto je musíme přijímat potravou. Jejich nedostatek se projevuje různými poruchami. Mírný nedostatek se nazývá hypovitaminóza a těžká forma avitaminóza. Většina vitaminů je citlivá na fyzikální a chemické vlivy. Nevhodné skladování a zpracování potravin může vitamíny obsažené v potravinách znehodnotit.

Vitamin C je velmi důležitý pro regeneraci tkání, hojení poranění a různé další metabolické procesy. Je nezastupitelný v oblasti správného růstu a důležitý pro vývoj silných kostí a zubů. Tento vitamin se musí denně do těla dodávat, protože se z něj rychle vyplavuje. Denní dávka se pohybuje kolem 30 mg. Nejvíce vitaminu C obsahuje čerstvé ovoce a zelenina, zvláště paprika, křen, rajčata, citrusy, jahody, brokolice, brambory a květák.

Vitamin A se podílí na všech hlavních funkcích organismu. Podporuje vidění, imunitu, ovlivňuje buněčný růst a dělení. Je důležitý pro správný vývoj plic plodu, ovlivňuje jeho imunitu. Naopak jeho vysoký příjem může na plod působit negativně a v extrémních případech může u něj způsobit i vznik vrozené vývojové vady. Přebytek vitaminu A se u ženy projevuje praskáním a krvácením rtů, svěděním pokožky, podrážděností. Denní dávka by měla činit maximálně 4000 UI. Hlavním přirozeným zdrojem vitamínu A je mrkev, nať petržele, listová zelenina, třešně, červená řepa, meruňky, žluté ovoce, vejce, mléčné produkty, rybí tuk, játra.

Vitamin D je syntetizován v kůži za pomoci ultrafialového záření. V potravě jej nalezneme v rybím tuku, játrech, žloutku, mléku a másle. Vitamin D zvyšuje a udržuje hladinu vápníku a fosforu v krvi. Má také vliv na imunitní systém. Nedostatek vitaminu D se v těhotenství projevuje snížením hustoty kostí plodu, zpomalením jeho vývoje a jeho nižší porodní hmotností. Při velkém nedostatku se rodily děti s křivicí. Denní dávka vitaminu D u těhotných žen má být maximálně 400 UI. I zde platí, že nadbytek vitaminu D může na plod působit toxicky. Vitamín D je obsažen v rybím tuku, mořských rybách, vaječném žloutku, másle, mléce a v mléčných výrobcích.

Vitamínů skupiny B je mnoho, ale nejdůležitější jsou vitamin B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (kobalamin) a kyselina listová. Všechny tyto vitaminy řady B jsou důležité pro vývoj mozku dítěte. Thiamin pomáhá udržovat dobré pocity, brání únavě, udržuje chuť k jídlu a zajišťuje dobré trávení. Nedostatek tohoto vitaminu způsobuje nespavost, neschopnost koncentrace, melancholii. Thiamin nalezneme v otrubách a v pšeničných klíčcích, v bramborech, ve fazoli. Denní dávka pro těhotné ženy by měla činit 2,5 mg. Riboflavin pomáhá spalovat cukry a upravuje energetické mechanismy. Denní maximální dávka by se měla u těhotných žen pohybovat okolo 2,5 – 3 mg. Nedostatek se negativně projevuje mimo jiné na kůži (paprskovité vrásky, olupování kůže v oblasti nosu, uší a čela) a na jazyku (purpurový jazyk). Pyridoxin se podílí na mnoha chemických reakcích, je součástí enzymů a hraje velkou roli v metabolismu tuků a bílkovin. Nedostatek tohoto vitaminu se může projevit brněním rukou, chvěním víček, poruchou spánku. Vitamin B6 (pyridoxin) nalezneme v droždí, pšeničních klíčcích, otrubách a černém pečivu. Denní dávka má činit asi 2 mg. Kobalamin (vitamin B12) hraje důležitou úlohu v regulaci a správné funkci nervové soustavy. Pokud dojde k jeho nedostatku, vzniká anémie. Denní dávka by měla činit 3 mg. Vitamin B12 nalezneme v mase, mléce a ve vejcích. Kyselina listová je důležitá pro tvorbu a zrání červených a bílých krvinek v kostní dřeni. Lidský organismus však tento vitamin sám vyrábět neumí, a proto je důležitý příjem kyseliny listové potravou (listová zelenina, otruby, avokádo, hrách, brokolice aj.). Nezbytná je pro růst plodu a jeho správný vývoj. Potřebná denní dávka je 400 μg. Podávání kyseliny listové v prvním trimestru těhotenství (nejlépe však ještě před otěhotněním prekoncepčně) je považováno za prevenci rozštěpových vad neurální trubice plodu.

Minerály a stopové prvky jsou pro život nezbytné. Patří sem především sodík, vápník, železo, jód, zinek, fosfor, hořčík, selen aj.

Železo je velmi důležitý prvek, který má v organismu mnoho nezastupitelných úloh. Nejznámějším projevem nedostatku železa je chudokrevnost (anémie). Ta se projevuje únavou, slabostí, mdlobami a diagnóza je založena na vyšetření krevního obrazu. Nedostatek železa může vést také k neprospívání plodu. Hlavními zdroji železa jsou vnitřnosti, maso, luštěniny, listová zelenina, vaječný žloutek, celozrnné obiloviny, kopřiva, meruňky. Pro jeho dobré vstřebávání je důležitý přísun dostatečného množství vitaminu C.

Vápník je důležitý pro vývoj kostí a zubů, svalstva, srdce a nervové soustavy. Je významný pro srážlivost krve a aktivitu enzymů. Pokud těhotná žena nemá dostatečný příjem vápníku, musí plod čerpat vápník z kostní tkáně matky. Doporučená dávka u těhotných žen je 1200 mg. Hlavními zdroji vápníku jsou mléko, zakysané výrobky, tvrdý sýr, jogurt, tvaroh, ovocné šťávy.

Zinek je důležitý pro růst, hojení ran a zabraňuje nevolnosti. U plodu podporuje vývoj mozku a imunitního systému. Množství zinku v krvi matky klesá v průběhu těhotenství asi o 30 %. U žen, které před otěhotněním užívaly hormonální antikoncepci, je toto množství ještě nižší. Nedostatek zinku se může projevit sníženou imunitou a odolností proti infekcím. Doporučený denní příjem v těhotenství je přibližně 10 mg. Jeho zdrojem jsou dýňová semena, korýši, slanečci, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny, cibule, vejce. V průběhu těhotenství lze po poradě s lékařem používat také potravinové doplňky s obsahem zinku.

Jód je důležitý pro vývoj mozku plodu. Jeho nedostatek v potravě se může projevit jako zduření štítné žlázy (struma). Prevencí je používání jodované soli. Je ale třeba mít na zřeteli, že nadměrný přísun soli může způsobit zvýšení krevního tlaku. Světová zdravotnická organizace (WHO) pro těhotné ženy stanovila hodnoty doporučeného denního příjmu jódu na 200 mikrogramů. Jód je obsažen v zelenině, v sýru, vejcích, v mléce, v mořských rybách.

Hořčík je nezbytný pro výstavbu kostí, zubů a nehtů, usnadňuje využívání kyslíku ve svalové tkáni, podílí se na vylučování adrenalinu a ovlivňuje funkci svalů. Denní příjem má být asi 400 mg. Nedostatek se projeví křečemi v lýtkách, nervovými poruchami, hubnutím či možností předčasného porodu. Hlavními zdroji je zelená listová zelenina, luštěniny, různá semínka, ořechy, celozrnné obiloviny a výrobky z nich, pšeničné klíčky, jablka a ryby.

Selen je stopový prvek, kterému se v současnosti věnuje velká pozornost. Je tomu tak proto, že je popisován vztah mezi jeho nedostatečným příjem a rizikem vzniku krevních sraženin a nádorového bujení. Přirozenými zdroji selenu je kukuřice, pšeničné klíčky, cibule, semena, mořské plody, luštěniny, celozrnné obilniny a výrobky, vejce, chřest.

Veškeré potřebné vitamíny, minerály a stopové prvky může těhotná žena přijímat buď ve formě přirozené, jako součást všestranně vyvážené stravy, nebo ve formě multivitaminových přípravků, které lze zakoupit v lékárně. Žádný takový potravinový doplněk však nikdy nenahradí plně vyváženou stravu. Vzhledem k velmi široké nabídce může být výběr vhodného přípravku problematický. Rozdíly jsou především v jejich složení a ceně. Je proto vhodné poradit se svým gynekologem a volit přípravek, který je k užívání v těhotenství doporučený odbornými lékařskými společnostmi. I když tomu tak obvykle nebývá, nejpříznivější situace je tehdy, když žena své těhotenství plánuje a začne tyto multivitaminové přípravky užívat ještě před otěhotněním. Ani pozdější začátek jejich užívání však nepředstavuje jakoukoli komplikaci.
Je však třeba upozornit ještě na to, že i zde platí okřídlené „všeho moc škodí“. Pokud by totiž těhotná žena užívala multivitaminové preparáty v příliš vysokých dávkách, mohlo by dojít k jejich nepříznivému působení na ni i na vyvíjející se plod.

Tekutiny jsou neodmyslitelnou součástí výživy těhotné ženy. V těhotenství se zvyšuje objem tělních tekutin, a proto se také zvyšuje potřeba jejich příjmu. Minimální příjem má činit 2 litry denně. Dostatečný pitný režim zajišťuje úměrnou hydrataci pokožky, sníží pravděpodobnost vzniku zácpy, tělo se snáze zbaví toxinů a odpadních látek, omezí se riziko močových infekcí. V době, kdy těhotná žena sportuje, či má zvýšenou tělesnou aktivitu, je nutné zvýšit i příjem tekutin nad 2,5 litru. Mezi vhodné nápoje řadíme balené neperlivé vody, které by neměly být příliš sladké, a ovocné čaje. Do denní potřeby tekutin můžeme započítat polévkové vývary, limonády bez kofeinu a cukru. Zcela nevhodná je káva, černý čaj a sycené limonády. Celkový příjem tekutin je vhodné v průběhu celého dne rozložit do menších dávek.

Bylinkové čaje jsou v těhotenství přípustné, ale je potřeba se poradit, které byliny jsou pro přípravu odvarů vhodné. Mezi nebezpečné totiž patří bolševník, jmelí, pivoňka lékařská, podražec křevištní, vlaštovničník, řešetlák počistivý. Za vhodné byliny naopak považujeme meduňku, třezalku, heřmánek, kopřivu, diviznu, jitrocel, podběl, kontryhel obecný, měsíček lékařský, bazalku, kokošku pastuší tobolku.

Jiné chutě
Těhotenství je období specifické také tím, že v jeho průběhu se často a zcela zásadním způsobem mění to, co ženě chutná. Zároveň se významně mění požadavky na optimální skladbu stravy. Mnoho žen si myslí, že jde o signál organismu, který určitou potravinu nutně potřebuje. Avšak tyto signály jsou často nespolehlivé. Pokud má žena chuť na něco nezdravého, měla by nahradit takový pokrm něčím vhodným. Váhový přírůstek by měl v těhotenství činit 10 - 12 kg. Jestliže je vyšší, nemusí jít o nic závažného, ale není na škodu se poradit se svým gynekologem.
V dnešní přecivilizované době čeká na těhotnou ženu mnoho nástrah z oblasti nezdravé výživy, jako jsou různé pamlsky: bramborové lupínky, hamburgery, sladkosti apod. Pokud byla žena zvyklá tyto potraviny konzumovat, měla by v těhotenství zcela zásadně své stravovací návyky změnit.

V těhotenství je vhodné vyhýbat se i některým dalším potravinám. Je to proto, že mohou obsahovat látky neprospívající těhotenství nebo jsou možným zdrojem infekce. Patří sem například měkké plísňové sýry, syrové maso a syrová vejce. Vnitřnosti by těhotná měla jíst jen občas, a to dobře tepelně zpracované.
V průběhu těhotenství je nutné věnovat mnohem větší pozornost kvalitě potravin jak z hlediska biologického, tak z hlediska hygienického.
Obrázky a citáty pro vkládání na webové stránky

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (9479 | 35%)
Ne (9189 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one